Trápí vás bolesti hlavy a migréna? Poradíme, co pomáhá. Podívejte se s námi na hlavní příčiny

Bolest hlavy je jedním z nejčastějších zdravotních problémů, se kterým se potýkáme. Zatímco některé bolesti hlavy jsou mírné a přechodné, jiné mohou být vážnější a výrazně ovlivňovat kvalitu našeho života. Mezi tyto závažnější formy patří migréna, která je často mnohem intenzivnější než běžná bolest hlavy a může být doprovázena řadou dalších nepříjemných příznaků. Je důležité si uvědomit, že migréna a běžná bolest hlavy nejsou totéž, ačkoli se často zaměňují – každá totiž vyžaduje odlišný přístup k léčbě a prevenci.

Co je bolest hlavy?

Bolest hlavy je definována jako bolest nebo nepohodlí v oblasti hlavy, lebky nebo krku. Může být lokalizována v jedné části hlavy (např. bolest hlavy na čele nebo vzadu na zátylku) nebo může být tzv. difúzní, postihující větší oblast, kdy máte pocit, že vám za chvíli doslova praskne hlava. Intenzita bolesti hlavy se může pohybovat od mírné až po silnou a trvat od několika málo minut až po několik dní. Bolest hlavy může být doprovázena zvracením a můžeme se s ní setkat i u dětí.

Podle mezinárodní klasifikace bolestí hlavy rozlišujeme dvě základní skupiny, a to bolesti hlavy primární a bolesti hlavy sekundární. [1]

Zdroj foto: www.freepik.com

Primární bolesti hlavy

Primární bolesti hlavy nejsou způsobeny žádným jiným zdravotním problémem (např. úrazem hlavy). [2] Do této skupiny řadíme:

• Tenzní bolesti hlavy – asi nejběžnější typ bolestí. Od migrény je lze odlišit poměrně dobře, protože jde o bolest oboustrannou (difuzní). Projevují se jako tupá, svíravá bolest na temeni hlavy a ve spáncích, někdy i v čele. Tenzní bolesti hlavy jsou nejčastěji způsobeny stresem, špatným držením těla nebo únavou. Bolesti bývají doprovázeny pocitem přecitlivělosti až pálení na temeni, spontánně nebo při česání, někdy zvýšeným napětím šíjových a perikraniálních svalů. Záchvaty trvají minuty až dny a častěji postihují ženy. [3]
• Clusterové bolesti hlavy (Cluster Headaches) jsou vzácným, zato velmi nepříjemným typem bolestí, které se objevují ve shlucích nebo sériích. Bolest hlavy je obvykle soustředěna kolem jednoho oka a je extrémně intenzivní, někdy tento stav označujeme jako oční migréna. Tyto bolesti jsou často doprovázeny zrudnutím, zpocením tváře, překrvením spojivky, edémem víčka nebo krvácením z nosu. Ataky trvají od 15 do 180 minut, mohou se dostavit i několikrát za den, většinou ve stejnou denní dobu, častěji večer či v noci. Na rozdíl od migrény nutí pacienta k fyzické činnosti, snaží se „bolest rozchodit“. Častěji jsou postiženi muži. [4]
• Migrény – velmi intenzivní bolesti hlavy, které mohou být doprovázeny nevolností, zvracením a citlivostí na světlo a zvuky. Migrény často postihují jednu stranu hlavy a mohou trvat od několika hodin až po několik dní. K migrénám se v tomto článku ještě vrátíme a podíváme se na ně z blízka.

Sekundární bolesti hlavy

Sekundární bolesti hlavy jsou způsobeny vedlejšími příčinami nebo onemocněním. Mezi ty nejčastější patří:

• Bolest hlavy spojená s úrazem hlavy nebo krku (např. stav po otřesu mozku).
• Bolest hlavy spojená s infekcí (např. zánět dutin, meningitida – zánět mozkových blan, chřipka).
• Bolest hlavy vyvolaná chemickými látkami – např. bolest hlavy po alkoholu (kocovina)
• Bolest hlavy spojená s kraniálním nebo cervikálním cévním onemocněním (např. vysoký krevní tlak, hypertenze)
• Jiné bolesti hlavy, kraniální neuralgie, centrální nebo primární obličejové bolest.

Co je migréna?

Migréna je komplexní neurologické onemocnění charakterizované intenzivní, často pulzující bolestí hlavy, která obvykle postihuje pouze jednu stranu hlavy. Z lékařského hlediska se intenzita této bolesti pohybuje mezi střední a silnou. Na rozdíl od běžných bolestí hlavy je migréna často doprovázena řadou dalších příznaků, které mohou zahrnovat nevolnost, zvracení, citlivost na světlo (fotofobie), citlivost na zvuk (fonofobie) a někdy i citlivost na pachy (osmofobie).

Podle statistik postihuje migréna 12 % světové populace, u žen dokonce 18 %. Výzkumy ukazují, že ženy jsou migrénou postiženy častěji, a to především v reprodukčním věku. Bylo zjištěno, že ženy jsou k migrénám náchylnější až 3x více než muži. Záchvat neléčené migrény trvá dle literatury od 4 do 72 hodin, při včasném nasazení účinného léku pouze 2 až 4 hodiny nebo i méně.

Příčiny migrény zatím v medicíně nejsou zcela objasněné, ale předpokládá se, že u nich hraje významnou roli kombinace genetických a environmentálních faktorů. Mezi nejčastější příčiny migrény patří stres, hormonální změny, nedostatek spánku a špatná životospráva.

Hlavní příznaky migrény

Migréna se obvykle projevuje ve čtyřech fázích, ačkoli ne všichni pacienti prožívají všechny:

• Prodromální fáze – zhruba polovina pacientů dovede popsat tzv. prodromální fázi před blížícím se nástupem migrény. Většinou jde o změny nálad, podrážděnost, zvýšenou chuť k jídlu, poruchy výslovnosti, motorický neklid, někdy i průjem nebo častější močení. Tato fáze může začít několik hodin až dní před samotným záchvatem migrény.
• Migréna s aurou – u některých lidí se může migréna projevit s tzv. aurou, která obvykle trvá 20 až 60 minut. Aura jsou vizuální nebo senzorické poruchy, například záblesky světla, slepé skvrny, mžitky před očima nebo brnění v končetinách. Tyto jevy jsou způsobeny dočasnými změnami v mozkové aktivitě a obvykle vymizí s nástupem hlavní fáze. [5]
• Hlavní fáze bolesti hlavy – tato fáze může trvat od 4 do 72 hodin. Bolest je obvykle jednostranná a pulzující, zhoršuje se fyzickou aktivitou a je často doprovázena nevolností, zvracením a citlivostí na světlo a zvuk.
• Postdromální fáze – po odeznění bolestí hlavy může následovat tzv. postdromální fáze, během které se pacienti cítí vyčerpaní a zmatení. Tento stav může trvat i několik hodin nebo dní.

Jak se migréna liší od běžné bolesti hlavy?

Jak již bylo řečeno, migréna a běžná bolest hlavy se liší nejen intenzitou a trváním, ale také příznaky a dopadem na každodenní život. Zatímco běžná bolest hlavy, jako je tenzní bolest hlavy, se může projevovat jako tupá a přetrvávající bolest oboustranně, migréna je často bolest jednostranná a pulzující. Migréna také častěji přichází s dalšími příznaky, jako jsou nevolnost a citlivost na smyslové vjemy – běžné bolesti hlavy tyto příznaky obvykle neprovázejí.

Příčiny a spouštěče

Migréna je komplexní onemocnění, jehož přesné příčiny nejsou zcela objasněny. Předpokládá se, že na jejím vzniku se podílí kombinace genetických, neurologických a environmentálních faktorů.

Příčiny běžných bolestí hlavy

• Stres – jedním z nejčastějších spouštěčů bolesti hlavy je stres. Napětí a úzkost mohou vést k tenzním bolestem hlavy, které se projevují jako tupá, svíravá bolest.
• Dehydratace – nedostatečný příjem tekutin může způsobit dehydrataci, která často vede k bolestem hlavy.
• Špatné držení těla – dlouhodobým sezením (např. kancelářská práce) a špatným držením těla vzniká napětí v krčních a zádových svalech.
• Nedostatek spánku – spánkový deficit nebo nekvalitní spánek.
• Strava a dietní chyby – některé potraviny a nápoje, včetně alkoholu, kofeinu a čokolády.
• Atmosferické vlivy – zejména změny tlaku a počasí.

Příčiny migrény

Migréna má často specifické spouštěče, které se mohou lišit u jednotlivých lidí. Mezi nejčastější příčiny migrény patří:

• Hormonální změny – u žen mohou hormonální změny, jako je menstruace, těhotenství nebo menopauza, spouštět migrénové záchvaty. Hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie mohou také ovlivnit frekvenci a intenzitu migrén.
• Stres – podobně jako u běžných bolestí hlavy může být i stres významným spouštěčem migrény. Intenzivní emoční stres, ale i fyzický stres mohou vyvolat u člověka záchvaty.

• Jídlo a pití – spouštěčem migrény mohou být i některé potraviny a nápoje, jako je červené víno, čokoláda, zrající sýry, umělá sladidla a potraviny s vysokým obsahem histaminu nebo tyraminu.
• Spánkové vzorce – nedostatek spánku, nadměrný spánek nebo nepravidelné spánkové vzorce mohou vést k migrénovým záchvatům.
• Senzorické podněty – jasné světlo, hlasité zvuky nebo silné pachy. Citlivost na smyslové podněty je u lidí trpících migrénou běžná.
• Fyzická aktivita – migrénu mohou vyvolat také intenzivní fyzická aktivita nebo námaha.
• Změny prostředí – frekvenci migrénových záchvatů mohou ovlivnit i změny počasí, tlaku vzduchu nebo nadmořské výšky.
• Léky – některé léky mohou jako vedlejší účinek vyvolat migrénu či zhoršit její příznaky. Patří sem například některé typy hormonální léčby nebo léky na hypertenzi.

Přírodní doplňky stravy jako prevence migrény

V posledních letech získávají na popularitě přírodní doplňky stravy, které mohou hrát významnou roli v podpoře zdraví pacientů s migrénou a mohou být součástí úspěšné prevence. Identifikace nedostatků v dietě a doplnění nezbytných živin může zlepšit celkový zdravotní stav a snížit frekvenci i intenzitu migrénových záchvatů. Mezi nejúčinnější přírodní doplňky patří:

• Hořčík – nedostatek hořčíku je často spojován s migrénami. Tento důležitý minerál pomáhá regulovat uvolňování neurotransmiterů a snižuje hladinu kortizolu (stresového hormonu). Suplementace hořčíkem tedy může pomoci snížit frekvenci a intenzitu migrénových záchvatů, zvláště pak u pacientů, kteří mají dlouhodobě nízké hladiny tohoto minerálu.
  
  
• Riboflavin (vitamín B2) – některé studie ukázaly, že vysoké dávky vitamínu B2 mohou snižovat frekvenci migrénových záchvatů. [6] Ukázalo se, že migrény mohou být spojeny s mitochondriální dysfunkcí, což je narušení produkce energie v buňkách. Klinické zkoušky s doplňky stravy, jako je koenzym Q10 a riboflavin, ukázaly slibné výsledky ve snižování frekvence migrénových záchvatů, a to právě díky podpoře mitochondriální funkce.
  
  
• Koenzym Q10 (CoQ10) – tato látka hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu buněk, zejména v mitochondriích, které jsou zodpovědné za produkci energie ve formě ATP (adenosintrifosfát). Koenzym Q10 funguje v těle jako antioxidant, zlepšuje energetický metabolismus a průtok krve. Lepší prokrvení pak snižuje riziko migrén.
  
  
• Bylinné doplňky: Některé byliny, jako je kozlík lékařský, mučenka nebo ginkgo biloba, mohou pomoci zmírnit stres a napětí, což může snížit výskyt migrén. Pro ženy je skvělým pomocníkem pupalka. Je to známá ženská bylina, která pomáhá získat hormonální rovnováhu a zmírňovat případné příznaky disharmonie. Také rimbaba má prokazatelné antimigrenózní účinky.
  
• Omega-3 mastné kyseliny – tyto zdravé tuky se nacházejí například v rybím oleji, mohou mít protizánětlivé účinky a přispět k prevenci migrény. Randomizované kontrolované studie ukázaly, že užívání Omega-3 mastných kyselin může vést ke snížení frekvence a intenzity migrén.
  
  

Zdroj foto: www.freepik.com

Samozřejmě existují i ​​další přirozené způsoby, jak můžete předejít migréně nebo alespoň zmírnit její projevy. Některé jsme zmínili už výše, pojďme si je tedy shrnout:

• Správa stresu: Stres může být spouštěčem migrénových záchvatů. Zkuste relaxační techniky, jako je hluboké (tzv. krabicové) dýchání, jóga nebo meditace. Pravidelný pohyb a cvičení také pomáhají snižovat stres.
  Každodenní procházka po dobu 30 minut může výrazně přispět k snížení stresu. Jak to funguje? Při pohybu se uvolňují endorfiny, což jsou hormony štěstí. Tyto hormony pomáhají snižovat úroveň stresového hormonu kortizolu. Kromě toho má procházka na čerstvém vzduchu pozitivní vliv na celkovou pohodu a duševní zdraví. Takže nezapomeňte si každý den udělat čas na krátkou procházku a uvidíte, jak to může pomoci uklidnit mysl a tělo.
  
  
• Strava a hydratace: Udržujte pravidelný jídelníček a vyhněte se dlouhým obdobím hladovění. Nedostatek jídla může způsobit migrény. Dbejte také na dostatečný příjem vody. Užitečné jsou také některé druhy bylinných čajů. Můžete si vybrat z jednodruhových čajů nebo také speciální bylinné směsi.
  
  
• Spánkové návyky: Nedostatek spánku může zhoršit migrény. Snažte se dodržovat pravidelný spánkový režim a vyhněte se příliš dlouhému a přerušovanému spánku.
  
  

• Izolace od spouštěčů: Pozorujte, co může spouštět vaše migrény, například určité potraviny (např. čokoláda, sýry, alkohol), silné vůně ( zejména syntetické parfémy ), změny počasí nebo hormonální výkyvy. Pokuste se minimalizovat kontakt s těmito spouštěči.

• Masáže a akupresura: Masáže krku a ramen mohou uvolnit napětí a pomoci předejít migrénám. Akupresura na určitých bodech také může být účinná.
  Máte-li sedavou práci, během práce si dělejte pravidelně každých 30 minut přestávku a protáhněte se. Udělejte si krátkou automasáž pomocí jednodudých praktických masážních pomůcek, které vám pomohou prokrvit ztuhnuté svalstvo. 
  
  
• Aromaterapie: Inhalace esenciálních olejů, jako je levandule, medovka, citrón, grep, máta nebo neroli, může pomoci uklidnit nervy a snížit stres, což může předejít migrénám. Skvělým pomocníkem jsou také nosné inhalatory v praktickém balení ve formě inhalační tyčinky. Doporučujeme je mít vždy u sebe.
  

Náš tip:
Ztuhlý krk a okolí krčních svalů jsou častou příčinou bolestí hlavy.
Prohlédněte si náš článek s tipy od odborníka,ve kterém vám přinášíme rady a ukázky cviků pro uvolnění krční páteře.

Migréna je komplexní onemocnění, které může mít značný dopad na kvalitu života. I když neexistuje univerzální lék, existuje mnoho způsobů, jak zvládat příznaky a předcházet záchvatům. Pokud se s migrénou nebo bolestmi hlavy potýkáte, je důležité navštívit lékaře, abyste predevším zjistili príčinu a vypracovali individuální léčebný plán.
Nezapomeňte, že nejste sami. Mnoho lidí trpí migrénou a existuje mnoho zdrojů podpory, které vám pomohou zvládat toto onemocnění a žít plnohodnotný život.
Doufáme, že vám tento článek pomohl a že se vám podaří najít způsob, jak zvládat migrénu a žít bez bolesti.

Zdroje:

[1] Opavský J, Keller O, Kotas R, et al. Česká verze revidované Mezinárodní klasifi kace bolestí hlavy (ICHD – II) navržené a předložené Mezinárodní společností pro bolesti hlavy. Čes Slov Neurol Neurochir, 2005; 68/101(2): 133–138

[2] MUDr. Jiří Mastík, Neurologická klinika FN U Sv. Anny, Brno. Primární bolesti hlavy, Interní Med. 2010; 12(3): 152–154.

[3] Langemark M, Olesen J, Poulsen DL, Bech P. Clinical characteristics of patients with tension-type headache. Headache 1988; 28: 590–596.

[4] Torelli P, Cologno D, Cademartiri C, Manzoni GC. Application of the International headache society classifi cation criteria in 652 cluster headache patients. Cephalalgia 2001; 21: 145–150.

[5] Kotas R, a kol. Migréna. Patofyziologie a léčba. Maxdorf, Praha 2001. 195 s.

[6] Schoenen J, Jacquy J, Lenaerts M. Effectiveness of high-dose riboflavin in migraine prophylaxis. A randomized controlled trial. Neurology. 1998 Feb;50(2):466-70. doi: 10.1212/wnl.50.2.466. PMID: 9484373.

Článek si pro vás připravila 

Gabriela Volfová

Člen týmu Herbatica, který přináší přírodní produkty na trh od roku 2015.
Milovnice přírody a vědomého života, která věří, že zázraky se dějí... každý den.
Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií nebo vědeckých prací.

Kontakt: gabriela@herbatica.sk

Nenašli jste, co jste hledali? Nebo si potřebujete doplnit další informace?
Těch tu máme hodně - zkuste do vyhledávacího okna zadat slovo jako například. „ migréna, hemeroidy, bradavice, ekzém, bolesti páteře“ nebo nakoukněte do našeho BLOGU.
 

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost :)