Masticha

Masticha je pryskyřice ze stromů nazvaných Pistacia lentiscus, rostoucích na řeckém ostrově Chios v Egejském moři. 

#ShowMore#

Přestože v arabských zemích a jiných východních zemích je její síla známá již staletí a masticha je tam běžně používaná, v Evropě se informace o ní šíří až v posledních letech. 

Na slunci usušená míza stromů Pistacia lentiscus se mění na drobivou čirou nažloutlou pryskyřici, která žvýkáním opět změkne a stává se homogenní bílou hmotou. Její chuť může být zpočátku trpká, ale časem uvolňuje příjemné aroma, která mírně připomíná pryskyřici pinie, či cedru. Její název pochází z řeckého slovesa "mastíchein" - "skřípat zuby". Masticha se tak oklikou dostala i do spisovné angličtiny, kde výraz "Mastic" znamená "žvýkat".

Čím vším musí pryskyřice přejít na cestě k nám? Mastichová pryskyřice se ze stromů rostoucích v sadech na jižní části Chiosu získává od června do začátku října. Když kape ze zářezů v kůře je natolik čistá a čirá, že lokální synonymum jejího názvu - "Slzy Chiosu", působí jako ten nejlepší popis. Půda pod stromem se nejprve očistí od listů, trávy a nečistot, důkladně zavápni a až potom sadovníci vytvoří v kůře pokroucených houževnatých kmenů noži, dláty i speciálními sekáčky, připomínajícími malé kladívko, poměrně hustě drobné zářezy a záseky. Z nich kape masticha na zem, odkud se po zaschnutí opatrně posbírá. Čistí se pomocí sít ve vodě a nechává se opětovně proschnout. Následně se hrudka po hrudky ručně očistí od tmavších substancí tak, aby zůstaly jen čiré krystalky. Obyvatelé chioského jihu se věnují její výrobě po celé generace, v sadech začínají pomáhat už deset až třináctileté děti. Na ostrově se jí pěstování a sklizně věnuje téměř pět tisíc lidí - mužů i žen.

Až finální část výroby probíhá v malých zpracovatelských závodech, odkud je masticha následně expedována k uživatelům. Její výrobci jsou sdružení v kooperativní nazvané "Mastichochoria" a zdejší masticha má chráněné označení původu. To je důležité i proto, že na trhu se občas objeví produkty z pryskyřice Boswelia, pinie, či mandle nebo produkty z podobného druhu Pistacia palaestina, které však nemají stejný účinek jako pravá chioská masticha.