Víte, že ve vašem krku se nachází malý orgán, který ovlivňuje téměř všechno ve vašem těle? Od vaší energie, přes náladu, až po metabolismus a tělesnou hmotnost? Řeč je o štítné žláze.
Štítná žláza je často přehlížena, dokud nezačne dělat problémy. Je to jako se světlem v místnosti – všimneme si ho, až když přestane svítit.
V tomto článku vám přiblížíme, co vlastně štítná žláza je, jak funguje a proč je pro vaše zdraví tak důležitá. Dozvíte se, jaké hormony produkuje, jak tyto hormony ovlivňují vaše tělo a co se stane, když jich je příliš mnoho nebo naopak málo. Rozebereme si také nejčastější onemocnění štítné žlázy, jejich příznaky a možnosti léčby.
Zdroj foto: www.unsplash.com
Co je štítná žláza a jak funguje?
Štítná žláza je nenápadný, ale mimořádně důležitý orgán, který výrazně ovlivňuje téměř každou buňku ve vašem těle. Pokud nefunguje správně, můžete pociťovat široké spektrum příznaků – od únavy a změn nálady až po závažnější zdravotní problémy.
Anatomické umístění štítné žlázy: Kde přesně se nachází?
Štítná žláza (latinsky "glandula thyroidea") se nachází v přední části krku, těsně pod ohryzkem (Adamovým jablkem). Má charakteristický tvar motýla se dvěma laloky, které jsou spojeny úzkým můstkem zvaným isthmus. Každý lalok měří přibližně 5 cm na délku a 3 cm na šířku, přičemž tloušťka je asi 2 cm.
Celková hmotnost zdravé štítné žlázy u dospělého člověka se pohybuje mezi 15 až 25 gramy.
Žláza je umístěna před a po stranách průdušnice (trachey) a je překryta svaly krku. Její strategická poloha není náhodná – nachází se poblíž hlavních cév a nervů krku, což jí umožňuje efektivně distribuovat hormony do celého těla.
Štítná žláza je bohatě zásobována krví – na její hmotnost připadá mimořádně velký průtok krve, což podtrhuje její metabolickou důležitost.
Zajímavostí je, že v blízkosti štítné žlázy se nacházejí i příštítná tělíska (glandulae parathyroideae), která jsou sice anatomicky blízké, ale funkčně zcela odlišné orgány zodpovědné za regulaci vápníku v krvi.
Zdroj foto: www.freepik.com
Hormony, které produkuje štítná žláza
Štítná žláza produkuje tři hlavní hormony, které zásadně ovlivňují činnost vašeho organismu:
Tyroxin (T4)
Tyroxin, označovaný jako T4, je hlavním hormonem produkovaným štítnou žlázou. Číslo 4 označuje, že molekula obsahuje čtyři atomy jódu. T4 se často označuje jako "prohormon", protože se musí ve tkáních přeměnit na aktivnější formu T3, aby mohl plně vykonávat svou funkci.
Štítná žláza denně vyprodukuje přibližně 80–100 mikrogramů T4, což tvoří asi 80 % její hormonální produkce.
Trijodthyronin (T3)
Trijodtyronin nebo T3 obsahuje tři atomy jódu a je biologicky aktivnější formou tyreoidálních hormonů. Přestože štítná žláza produkuje jen malé množství T3 (přibližně 20 % celkové produkce), většina aktivního T3 v těle vzniká přeměnou T4 na T3 v periferních tkáních, zejména v játrech.
T3 je přibližně 3–4 krát účinnější než T4 a odpovídá za většinu účinků tyreoidálních hormonů v organismu.
Kalcitonin
Třetím hormonem je kalcitonin, který produkují speciální C-buňky štítné žlázy. Na rozdíl od T3 a T4, se kalcitonin nepodílí na regulaci metabolismu, ale hraje důležitou roli v regulaci hladiny vápníku v krvi.
Kalcitonin snižuje hladinu vápníku v krvi tím, že tlumí aktivitu osteoklastů (buněk, které rozkládají kostní hmotu) a podporuje ukládání vápníku do kostí.
Jak hormony štítné žlázy ovlivňují vaše tělo?
Hormony štítné žlázy mají široký vliv na mnohé tělesné funkce a systémy:
Metabolismus a energetická rovnováha
Jednou z nejdůležitějších funkcí hormonů štítné žlázy je regulace metabolismu – procesu, kterým vaše tělo přeměňuje potravu na energii. Tyto hormony zvyšují bazální metabolismus, což znamená, že urychlují rychlost, jakou vaše tělo spaluje kalorie.
Regulace tělesné teploty
Hormony štítné žlázy hrají klíčovou roli v termoregulaci – procesu, kterým vaše tělo udržuje optimální teplotu. Zvyšují produkci tepla v těle stimulací metabolických procesů.
Srdeční frekvence a kardiovaskulární systém
T3 a T4 mají výrazný vliv na srdeční činnost.
Zdroj foto: www.vecteezy.com
Nervový systém a mozková činnost
Hormony štítné žlázy jsou nezbytné pro správný vývoj a funkci nervového systému, zejména v raném věku. Ovlivňují tvorbu myelinu (ochranné vrstvy nervových vláken), syntézu neurotransmiterů a celkovou mozkovou aktivitu.
Trávicí systém
Hormony štítné žlázy stimulují motilitu (pohyblivost) trávicího traktu.
Svalová funkce
Tyto hormony ovlivňují také svalovou funkci.
Reprodukční systém
Hormony štítné žlázy výrazně ovlivňují reprodukční systém. U žen mohou poruchy štítné žlázy vést k poruchám menstruace, problémům s plodností a komplikacím během těhotenství. U mužů mohou ovlivnit produkci spermií a sexuální funkci.
Vývoj kostí a růst
V dětském věku jsou hormony štítné žlázy nezbytné pro správný růst a vývoj kostí. Nedostatek těchto hormonů může vést ke zpomalení růstu a opožděnému vývoji kostí.
Propojení s mozkem a hypofýzou: Dokonalý systém zpětné vazby
Činnost štítné žlázy je regulována sofistikovaným systémem zpětné vazby, který zahrnuje hypothalamus a hypofýzu. Tento systém se nazývá osa hypothalamus–hypofýza–štítná žláza a funguje následovně:
Hypothalamus: Hlavní kontrolor
Hypothalamus, malá oblast v mozku, produkuje hormon TRH (tyreotropin uvolňující hormon). TRH je prvním článkem v řetězci řízení štítné žlázy a jeho úkolem je stimulovat hypofýzu k produkci TSH.
Hypofýza: Prostředník mezi mozkem a štítnou žlázou
Hypofýza, malá žláza na spodní straně mozku, reaguje na TRH produkcí TSH (tyreotropního hormonu nebo tyreotropinu). TSH se krví dostává ke štítné žláze a stimuluje ji k produkci a uvolňování hormonů T3 a T4.
Zpětná vazba: Dokonalý regulační mechanismus
Když hladina T3 a T4 v krvi stoupne, působí utlumujícím způsobem na hypothalamus a hypofýzu, čímž se snižuje produkce TRH a TSH. Tento mechanismus negativní zpětné vazby zajišťuje, že hladiny hormonů štítné žlázy zůstávají v optimálním rozmezí.
Naopak, když hladina T3 a T4 klesne, hypothalamus a hypofýza zvýší produkci TRH a TSH, čímž stimulují štítnou žlázu k vyšší produkci hormonů.
Další faktory ovlivňující regulaci
Kromě tohoto základního mechanismu zpětné vazby existují i další faktory, které mohou ovlivnit funkci štítné žlázy:
- Dostupnost jódu: Jód je nezbytnou složkou hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek může vést ke snížené produkci hormonů a ke zvětšení štítné žlázy (struma).
- Stres: Chronický stres může ovlivnit osu hypotalamus–hypofýza–štítná žláza a narušit normální produkci hormonů.
- Autoimunitní procesy: Při autoimunitních onemocněních, jako je Hashimotova tyreoiditida nebo Gravesova choroba, imunitní systém produkuje protilátky, které mohou buď stimulovat, nebo utlumovat funkci štítné žlázy.
- Léky a jiné chemické látky: Některé léky a environmentální toxiny mohou narušit normální funkci štítné žlázy.
Tento komplexní regulační systém zajišťuje, že vaše tělo dostává přesně takové množství hormonů štítné žlázy, jaké potřebuje pro optimální fungování.
Zdroj foto: www.vecteezy.com
Hypotyreóza (snížená funkce)
Hypotyreóza je stav, při kterém štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů. Tento stav postihuje přibližně 5 % populace, přičemž ženy jsou zasaženy až 5–8x častěji než muži.
Hypotyreóza se může vyvinout postupně, během měsíců nebo let, a její příznaky se často zaměňují s běžným procesem stárnutí nebo jinými zdravotními problémy.
Příznaky hypotyreózy: Co vás může trápit?
Příznaky hypotyreózy se vyvíjejí pomalu a mohou být zpočátku nenápadné. Mezi nejčastější projevy patří:
Únava a vyčerpání
Nedostatek hormonů štítné žlázy zpomaluje metabolismus, což vede k pocitu chronické únavy a vyčerpání. Mnozí pacienti popisují, že se cítí unavení i po dostatečném spánku a běžné aktivity je vyčerpávají více než obvykle.
Zvýšená citlivost na chlad
Lidé s hypotyreózou často pociťují chlad i v teplém prostředí. Tento příznak souvisí se zpomaleným metabolismem a sníženou produkcí tepla v organismu. Můžete pozorovat, že potřebujete teplejší oblečení než ostatní nebo že vaše ruce a nohy jsou často studené.
Suchá kůže a lámavé nehty
Hormony štítné žlázy ovlivňují také stav pokožky a nehtů. Při jejich nedostatku se kůže stává suchou, drsnou a bledou. Nehty se mohou stát lámavými a křehkými.
Vypadávání vlasů
Hypotyreóza může způsobit řídnutí a vypadávání vlasů, které postihuje nejen vlasy na hlavě, ale také obočí (zejména vnější třetinu). Vlasy se stávají suchými, lámavými a ztrácejí lesk. Tento příznak je často jedním z prvních, který pacienty přivede k lékaři.
Přibírání na váze
Přestože lidé s hypotyreózou nemusí jíst více než obvykle, často pozorují nárůst hmotnosti. Tento jev souvisí se zpomaleným metabolismem a sníženým spalováním kalorií.
Zpomalený puls (bradykardie)
Nedostatek hormonů štítné žlázy zpomaluje srdeční činnost, což vede k bradykardii – abnormálně pomalému srdečnímu tepu (méně než 60 úderů za minutu). To může způsobit závratě, slabost a v závažných případech i mdloby.
Další příznaky hypotyreózy
- Zácpa a zpomalené trávení
- Otoky obličeje, rukou a nohou
- Chraplavý hlas
- Bolest svalů a kloubů
- Depresivní stavy a poruchy paměti
- Poruchy menstruačního cyklu a problémy s plodností
- Zvýšená hladina cholesterolu v krvi
Všechny příznaky se u jednoho pacienta obvykle nevyskytují najednou a jejich intenzita závisí na závažnosti hypotyreózy a délce jejího trvání.
Zdroj foto: www.freepik.com
Věděli jste, že poruchy menstruačního cyklu nemusí být způsobeny jen nerovnováhou hormonů štítné žlázy? Ženský cyklus ovlivňuje také hladina estrogenu.
Hashimotova tyreoiditida: Nejčastější příčina hypotyreózy
Hashimotova tyreoiditida (chronická lymfocytární tyreoiditida) je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém omylem napadá buňky štítné žlázy. Tento stav je pojmenován po japonském lékaři Hakaru Hashimotovi, který jej poprvé popsal v roce 1912.
Proč je Hashimotova tyreoiditida tak častá?
Podle více zdrojů je Hashimotova tyreoiditida zodpovědná za více než 90 % případů hypotyreózy v zemích s dostatečným příjmem jódu, včetně Česka. Onemocnění postihuje především ženy ve věku 40–60 let, ale může se vyskytnout v jakémkoli věku a u obou pohlaví.
Genetické a environmentální faktory
Hashimotova tyreoiditida má silnou genetickou složku. Máte-li v rodině případy autoimunitních onemocnění štítné žlázy, vaše riziko je vyšší. K rozvoji onemocnění však přispívají i environmentální faktory, jako jsou:
- Nadměrný příjem jódu
- Vystavení radiaci
- Některé léky (např. amiodaron, lithium)
- Virové infekce
- Těhotenství (poporodní tyreoiditida)
- Stres
Průběh onemocnění
Hashimotova tyreoiditida obvykle postupuje pomalu, během let nebo desetiletí. V počátečních fázích může být funkce štítné žlázy normální nebo dokonce mírně zvýšená (přechodná hypertyreóza). Postupně však dochází k poškození tkáně štítné žlázy a rozvoji hypotyreózy.
U některých pacientů s Hashimotovou tyreoiditidou se může vyvinout struma (zvětšení štítné žlázy), která je hmatatelná nebo viditelná na krku.
Diagnostika hypotyreózy: Jak se zjišťuje onemocnění štítné žlázy?
Diagnostika hypotyreózy zahrnuje kombinaci klinického vyšetření, laboratorních testů a v některých případech i zobrazovacích metod.
Laboratorní vyšetření
TSH (tyreotropní hormon)
TSH je nejcitlivějším ukazatelem funkce štítné žlázy. Při hypotyreóze je jeho hladina zvýšena, protože hypofýza se snaží stimulovat štítnou žlázu k vyšší produkci hormonů. Normální hodnoty TSH se pohybují mezi 0,4–4,0 µ IU/ml, přičemž hodnoty nad 4,0 µ IU/ml naznačují hypotyreózu.
fT4 (volný tyroxin)
Měření hladiny volného tyroxinu (fT4) poskytuje informace o množství biologicky aktivního hormonu T4 v krvi. Při hypotyreóze je hladina fT4 snížena nebo na spodní hranici normy. Normální hodnoty se pohybují v rozmezí 1,5–2,9 µg/100 ml.
fT3 (volný trijodtyronin)
V některých případech se také měří hladina volného trijódtyroninu (fT3), zejména pokud existuje podezření na centrální hypotyreózu (způsobenou poruchou hypofýzy nebo hypotalamu).
Při primární hypotyreóze (způsobené poruchou štítné žlázy) může být hladina fT3 normální (0,4 ng/100 ml) i přes sníženou hladinu fT4, protože organismus se snaží udržet dostatečné množství aktivního hormonu.
Protilátky proti štítné žláze
Při podezření na Hashimotovu tyreoiditidu se vyšetřují specifické protilátky:
Anti-TPO (protilátky proti tyreoperoxidáze): Jsou přítomny u více než 90 % pacientů s Hashimotovou tyreoiditidou. Tyto protilátky mohou být zvýšeny i roky před rozvojem klinické hypotyreózy.
Anti-Tg (protilátky proti tyreoglobulinu): Vyskytují se přibližně u 70 % pacientů s Hashimotovou tyreoiditidou, často spolu s anti-TPO protilátkami.
Zdroj foto: www.unsplash.com
Ultrazvuk štítné žlázy
Ultrasonografické vyšetření umožňuje posoudit velikost, tvar a strukturu štítné žlázy. U Hashimotovy tyreoiditidy ultrazvuk typicky odhalí nehomogenní (nerovnoměrnou) strukturu tkáně s hypoechogenními (tmavšími) oblastmi.
Scintigrafie štítné žlázy
Tato metoda se při diagnostice hypotyreózy používá vzácněji, většinou ve speciálních případech, například při podezření na vrozené abnormality štítné žlázy nebo při nejasných nálezech na ultrazvuku.
Hypertyreóza (zvýšená funkce)
Hypertyreóza je stav, při kterém štítná žláza produkuje nadměrné množství hormonů. Tento stav postihuje přibližně 1–2 % populace, přičemž ženy jsou zasaženy 5–10x častěji než muži.
Nadměrná produkce hormonů štítné žlázy zrychluje metabolické procesy v těle, což vede k charakteristickým příznakům a komplikacím, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života.
Příznaky hypertyreózy: Jak se projevuje nadměrná činnost štítné žlázy?
Příznaky hypertyreózy vyplývají ze zrychleného metabolismu a zvýšené aktivity sympatického nervového systému. Mezi nejčastější projevy patří:
Nervozita a podrážděnost
Nadměrné množství hormonů štítné žlázy stimuluje nervový systém, což vede k pocitům vnitřního neklidu, nervozity a podrážděnosti. Pacienti často popisují, že se cítí „napětí“ nebo „nabuzení“ bez zjevného důvodu.
Nespavost a poruchy spánku
Zvýšená hladina hormonů štítné žlázy může narušit normální spánkový cyklus. Pacienti mají často problém usnout, probouzejí se během noci a ráno se cítí nevyspalí.
Hubnutí navzdory zvýšené chuti k jídlu
Jedním z typických příznaků hypertyreózy je úbytek hmotnosti navzdory normálnímu nebo dokonce zvýšenému příjmu potravy. Je to způsobeno zrychleným metabolismem, při kterém tělo spaluje kalorie rychleji.
Zrychlený puls a palpitace
Hormony štítné žlázy přímo ovlivňují srdeční činnost. Při hypertyreóze je typický zrychlený puls (tachykardie) nad 100 úderů za minutu i v klidu. Pacienti často pociťují nepravidelné bušení srdce (palpitace) a zvýšený krevní tlak.
Zvýšené pocení a nesnášenlivost tepla
Zrychlený metabolismus vede ke zvýšené produkci tepla v těle. Pacienti s hypertyreózou se proto často nadměrně potí, mají vlhké dlaně a nesnášejí teplé prostředí a preferují chladnější místnosti a lehčí oblečení než ostatní.
Další příznaky hypertyreózy
- Třes rukou (tremor) – jemný třes, který je patrný zejména u natažených prstů
- Průjmy a zrychlené vyprazdňování – důsledek zrychlené střevní peristaltiky
- Svalová slabost a únava – paradoxně, navzdory zvýšené energii v těle
- Menstruační poruchy u žen – nepravidelná nebo slabá menstruace, problémy s plodností
- Oční příznaky – zejména při Gravesově chorobě, vypoulené oči, pocit písku v očích, slzení
- Zvětšení štítné žlázy (struma) – viditelné nebo hmatatelné zvětšení na krku
Příznaky hypertyreózy se obvykle vyvíjejí postupně, během několika týdnů až měsíců, a jejich závažnost závisí na stupni nadprodukce hormonů.
Gravesova nemoc: Nejčastější příčina hypertyreózy
Gravesova nemoc (autoimunitní hypertyreóza) je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém vytváří protilátky, které stimulují štítnou žlázu k nadměrné produkci hormonů. Toto onemocnění je pojmenováno po irském lékaři Robertu Jamesi Gravesovi, který jej popsal v roce 1835.
Výskyt a rizikové faktory
Gravesova nemoc je zodpovědná za 60–80 % všech případů hypertyreózy v zemích s dostatečným příjmem jódu. Onemocnění se vyskytuje častěji u žen než u mužů a typicky se projevuje mezi 30. a 50. rokem života.
Mezi rizikové faktory patří:
- Genetická predispozice – má-li někdo v rodině Gravesovu chorobu nebo jiné autoimunitní onemocnění
- Pohlaví – ženy jsou postiženy výrazně častěji
- Stres – může být spouštěčem u geneticky predisponovaných jedinců
- Kouření – zvyšuje riziko a zhoršuje oční projevy onemocnění
- Těhotenství a období po porodu – hormonální změny mohou spustit onemocnění
Patofyziologie Gravesovy choroby
Při Gravesově chorobě vytváří imunitní systém protilátky zvané TSI (thyroid stimulating immunoglobulins) nebo TRAB (TSH receptor antibodies), které se váží na receptory pro TSH na povrchu buněk štítné žlázy. Tyto protilátky napodobují účinek TSH a stimulují štítnou žlázu k nadměrné produkci hormonů.
Kromě hypertyreózy může Gravesova nemoc způsobit i charakteristické oční příznaky (Gravesova oftalmopatia) a vzácně i kožní projevy (myxedém).
##PRODUCT-WIDGETS-32514##
Diagnostika hypertyreózy: Jak se zjišťuje zvýšená funkce štítné žlázy?
Diagnostika hypertyreózy zahrnuje kombinaci klinického vyšetření, laboratorních testů a v některých případech i zobrazovacích metod.
Laboratorní vyšetření
TSH (tyreotropní hormon)
TSH je nejcitlivějším ukazatelem funkce štítné žlázy. Při hypertyreóze je jeho hladina snížena nebo neměřitelná, protože zvýšená hladina hormonů štítné žlázy potlačuje produkci TSH v hypofýze. Normální hodnoty TSH se pohybují mezi 0,4–4,0 mIU/l, přičemž hodnoty pod 0,4 mIU/l naznačují hypertyreózu.
fT4 a fT3 (volný tyroxin a volný trijodtyronin)
Při podezření na hypertyreózu se měří hladina volného tyroxinu (fT4) a často i volného trijódtyroninu (fT3) v krvi. Při hypertyreóze jsou tyto hodnoty zvýšeny. Normální hodnoty fT4 se pohybují v rozmezí 12–22 pmol/l a fT3 v rozmezí 3,1–6,8 pmol/l.
V některých případech, zejména u Gravesovy choroby, může být zvýšena především hladina fT3 (tzv. T3-toxikóza), zatímco hladina fT4 může být jen mírně zvýšená nebo dokonce normální.
Protilátky při Gravesově chorobě
Při podezření na Gravesovu chorobu se vyšetřují specifické protilátky:
TRAB (protilátky proti receptoru pro TSH): Jsou přítomny u více než 95 % pacientů s Gravesovou chorobou.
Anti-TPO a anti-Tg: Tyto protilátky mohou být zvýšeny i při Gravesově chorobě, přestože jsou typičtější pro Hashimotovu tyreoiditidu.
Ultrazvuk štítné žlázy
Ultrasonografické vyšetření umožňuje posoudit velikost, tvar a strukturu štítné žlázy. Při hypertyreóze je štítná žláza obvykle zvětšená a hyperechogenní (světlejší), s výraznějším prokrvením, které je patrné při dopplerovém vyšetření.
Scintigrafie štítné žlázy
Tato metoda využívá radioaktivní jód nebo technecium, které se vychytávají ve štítné žláze podobně jako běžný jód. Scintigrafie je užitečná zejména při rozlišování různých příčin hypertyreózy a při plánování léčby radioaktivním jódem.
Další vyšetření
V závislosti na příznakech a předpokládané příčině hypertyreózy mohou být zapotřebí i další vyšetření:
- EKG a echokardiografie: Při výrazných kardiovaskulárních příznacích
- Oftalmologické vyšetření: Při podezření na Gravesovu oftalmopatii
- Denzitometrie: K posouzení hustoty kostí, která může být snížena při dlouhodobé neléčené hypertyreóze
Nezapomeňte: Některé příznaky nesprávné produkce hormonů štítné žlázy mohou být podobné jako u jiných onemocnění. Věnujte proto pozornost i zdraví ledvin, jater, očí… tedy celkovému zdraví vašeho těla.
Další onemocnění štítné žlázy
Kromě hypotyreózy a hypertyreózy existují i jiná onemocnění štítné žlázy, která mohou ovlivnit vaše zdraví.
Uzly ve štítné žláze
Uzly ve štítné žláze jsou ohraničeny útvary ve tkáni štítné žlázy, které se vyskytují přibližně u 5–10 % dospělé populace při fyzikálním vyšetření a až u 50% lidí při ultrazvukovém vyšetření.
Mohou být jednotlivé nebo vícečetné, vyplněné tekutinou nebo tuhé, produkující hormony nebo ne, přičemž většina z nich (90–95 %) je nezhoubných a jen malá část (5–10 %) je zhoubných
Většina uzlů nezpůsobuje žádné příznaky, ale větší uzly mohou vyvolat viditelné zvětšení na krku, pocit tlaku, potíže při polykání nebo dýchání či chrapot.
Diagnostika zahrnuje fyzikální vyšetření, laboratorní testy, ultrazvuk a tenkojehlovou aspirační cytologii, přičemž léčba závisí na typu uzlu a může sahat od pravidelného sledování až po chirurgický zákrok.
Zánět štítné žlázy (tyreoiditida)
Tyreoiditida je zánětlivé onemocnění štítné žlázy s různými příčinami a projevy.
Akutní tyreoiditida je vzácné onemocnění způsobené bakteriální infekcí, které se projevuje bolestí, otokem, horečkou a celkovými příznaky infekce, přičemž se léčí antibiotiky, případně chirurgickou drenáží.
Subakutní tyreoiditida je pravděpodobně způsobena virovou infekcí a projevuje se bolestí v oblasti štítné žlázy, přechodnou hypertyreózou a následnou hypotyreózou, přičemž se léčí protizánětlivými léky.
Poporodní tyreoiditida se vyskytuje u 5–10 % žen v prvním roce po porodu a má typicky fázi zvýšené funkce, následovanou fází snížené funkce, přičemž u většiny žen se funkce štítné žlázy upraví do normálu, ale 20–30 % zůstane trvale hypotyreoidních.
Rakovina štítné žlázy
Rakovina štítné žlázy je nejčastějším zhoubným nádorem endokrinního systému, ale v porovnání s jinými typy rakoviny je relativně vzácná.
Existují čtyři hlavní typy:
- papilární karcinom (70–80 %, nejlepší prognóza),
- folikulární karcinom (10–15 %),
- medulární karcinom (5–10 %) a
- anaplastický karcinom (méně než 2 %, nejhorší prognóza).
Mezi rizikové faktory patří ozáření oblasti krku v dětství, genetické faktory, ženské pohlaví (ženy jsou postiženy 2–3x častěji) a vyšší věk.
Projevuje se jako bezbolestný uzlík na krku, chrapot nebo změny hlasu a potíže při polykání nebo dýchání. Diagnostika zahrnuje fyzikální vyšetření, ultrazvuk, tenkojehlovou aspirační cytologii a další specializovaná vyšetření.
Léčba závisí na typu a stádiu rakoviny a obvykle zahrnuje chirurgický zákrok, léčbu radioaktivním jódem a celoživotní substituci (doplňování) hormony štítné žlázy. Většina typů rakoviny štítné žlázy má dobrou prognózu při včasné diagnostice a léčbě, přičemž papilární a folikulární karcinom mají 5leté přežívání více než 95 % při lokalizovaném onemocnění.
##PRODUCT-WIDGETS-37163##
Varovné signály, které byste neměli ignorovat
Štítná žláza může ovlivňovat téměř všechny tělesné funkce, proto se její poruchy projevují širokým spektrem příznaků. Mnohé z těchto příznaků bývají často připisovány jiným onemocněním, stresu nebo přirozenému stárnutí. Včasné rozpoznání problémů se štítnou žlázou je však důležité pro úspěšnou léčbu a předcházení komplikacím.
10 nejčastějších příznaků problémů se štítnou žlázou
Mezi nejčastější příznaky problémů se štítnou žlázou patří nevysvětlitelná únava a vyčerpání, které přetrvává i po dostatečném odpočinku. Častým příznakem je také změna hmotnosti – při snížené funkci dochází k přibývání navzdory nezměněné stravě, zatímco při zvýšené funkci může člověk hubnout i při zvýšeném příjmu potravy.
Poruchy nálady jako deprese, úzkost nebo podrážděnost jsou také běžné, podobně jako problémy se spánkem – nespavost při hypertyreóze nebo nadměrná spavost při hypotyreóze. Pacienti často pociťují změny v toleranci teploty – při snížené funkci trpí zimomřivostí, při zvýšené funkci nesnášejí teplo a nadměrně se potí.
Dalšími příznaky jsou suchá a drsná kůže, lámavé nehty a vypadávání vlasů, zpomalené nebo zrychlené srdeční tempo, zácpa nebo průjmy a svalová slabost, bolest nebo ztuhlost.
Specifické příznaky u žen
U žen může porucha štítné žlázy způsobit nepravidelný menstruační cyklus, přičemž hypotyreóza často vede k silnějšímu a delšímu krvácení, zatímco hypertyreóza může způsobit slabší nebo vynechané menstruace.
Problémy se štítnou žlázou mohou být významnou příčinou neplodnosti, neboť hormony štítné žlázy přímo ovlivňují reprodukční systém a schopnost otěhotnět. Ženy s neléčenou hypotyreózou mají vyšší riziko komplikací v těhotenství včetně potratu, předčasného porodu a poruch vývoje plodu.
Po porodu se může rozvinout poporodní tyreoiditida, která se projeví přechodnou fází zvýšené funkce štítné žlázy, po níž následuje fáze snížené funkce. Ženy s poruchami štítné žlázy mohou také častěji pociťovat bolesti prsů a změny v sexuální touze.
Specifické příznaky u mužů
U mužů mohou poruchy štítné žlázy vést ke snížené sexuální touze a erektilní dysfunkci, přičemž dlouhodobá neléčená hypotyreóza může způsobit snížení hladiny testosteronu.
Muži s hypertyreózou mohou pozorovat zmenšení svalové hmoty navzdory cvičení, zatímco při hypotyreóze dochází k tloustnutí a obtížím při snaze zhubnout. Poruchy štítné žlázy mohou u mužů způsobit také gynekomastii (zvětšení prsních žláz) a řídnutí vlasů nebo plešatění.
Muži s poruchami štítné žlázy také častěji trpí depresí, podrážděností a změnami nálady, které mohou ovlivnit jejich pracovní výkon a mezilidské vztahy.
Kdy vyhledat lékaře
Lékaře byste měli vyhledat, pokud pozorujete několik z výše uvedených příznaků, zvláště pokud přetrvávají déle než několik týdnů. Okamžitou lékařskou pomoc vyhledejte, objeví-li se u vás příznaky tyreotoxické krize – vysoká horečka, extrémně zrychlený puls, zmatenost nebo ztráta vědomí.
Preventivní vyšetření štítné žlázy se doporučuje ženám nad 35 let, osobám s rodinnou anamnézou onemocnění štítné žlázy a pacientům s autoimunitními onemocněními. Pokud užíváte léky na štítnou žlázu a zpozorujete změnu příznaků, kontaktujte svého lékaře, protože může být nutná úprava dávkování.
Pravidelné kontroly jsou důležité i při stabilizovaném onemocnění štítné žlázy, aby se předešlo komplikacím a zajistila optimální léčba.
Zdroj foto: www.vecteezy.com
Strava bohatá na živiny podporující štítnou žlázu
Správná výživa hraje důležitou roli při podpoře zdraví štítné žlázy. Některé živiny jsou pro optimální funkci tohoto orgánu obzvláště významné. Vhodně sestavený jídelníček může pomoci předcházet problémům se štítnou žlázou nebo podpořit její léčbu.
Potraviny bohaté na jód
Jód je základní stavební látkou hormonů štítné žlázy, proto je jeho dostatečný příjem nezbytný pro správnou funkci tohoto orgánu. Mezi nejbohatší přirozené zdroje jódu patří mořské řasy, jako jsou nori, wakame či kombu, které můžete využít při přípravě sushi, polévek nebo salátů.
Jodizovaná sůl představuje běžný a dostupný zdroj jódu v naší stravě, přičemž většina kuchyňské soli v Česku je jodizovaná, což pomáhá předcházet deficitu jódu v populaci.
Mořské plody, zejména treska, krevety, ústřice a jiné ryby, jsou vynikajícím zdrojem jódu, přičemž pravidelná konzumace ryb dvakrát týdně může zajistit dostatečný příjem této důležité živiny.Vhodná je i pravidelná konzumace rybího oleje. Mezi další potraviny s obsahem jódu patří mléčné výrobky, vejce a některé druhy zeleniny pěstované v půdě bohaté na jód, jako je špenát či brokolice.
Selen a jeho zdroje
Selen je minerál, který pomáhá aktivovat hormony štítné žlázy a chrání štítnou žlázu před oxidačním stresem. Para ořechy jsou jedním z nejbohatších zdrojů selenu, přičemž už jeden až dva ořechy denně dokáží pokrýt doporučenou denní dávku tohoto minerálu.
Vejce, zejména jejich žloutky, obsahují nejen selen, ale také další živiny prospěšné pro štítnou žlázu, jako jsou jód, bílkoviny a zdravé tuky. Houby, především druhy jako shiitake a portobello, jsou dobrým rostlinným zdrojem selenu a zároveň obsahují vitamíny skupiny B, které podporují celkový metabolismus.
Mezi další potraviny bohaté na selen patří mořská rýže, celozrnné obiloviny, česnek, cibule a slunečnicová semínka, která můžete jednoduše zařadit do svého jídelníčku v podobě přílohy nebo chutného doplňku k hlavním jídlům.
Zinek
Zinek je minerál nezbytný pro správnou produkci hormonů štítné žlázy a konverzi (zhodnocení) T4 na aktivnější formu T3. Dýňová semínka jsou vynikajícím rostlinným zdrojem zinku, které můžete konzumovat jako zdravou svačinku, přidávat do jogurtů, salátů nebo domácího pečiva.
Hovězí maso, zejména libové kousky, patří mezi nejbohatší zdroje zinku živočišného původu a zároveň poskytuje kvalitní bílkoviny potřebné pro tvorbu hormonů. Dalšími dobrými zdroji zinku jsou ústřice, krabí maso, kuřecí maso, luštěniny jako cizrna a čočka, ořechy, zejména kešu a mandle, a celozrnné obiloviny.
Věděli jste, že potraviny bohaté na zinek mohou zvýšit i hladinu testosteronu?
Tyrosin
Tyrosin je aminokyselina, která slouží jako základní stavební prvek hormonů štítné žlázy. Maso, zejména kuřecí, krůtí a hovězí, je vynikajícím zdrojem tyrosinu a zároveň poskytuje další živiny potřebné pro zdraví štítné žlázy, jako jsou zinek a selen
Vejce obsahují nejen tyrosin, ale také jód a selen, čímž vytvářejí komplexní výživovou podporu pro štítnou žlázu, přičemž jsou lehce stravitelné a všestranně využitelné v kuchyni. Sýry, zejména parmazán, čedar a švýcarské sýry, jsou bohaté na tyrosin a zároveň poskytují kvalitní bílkoviny a vápník.
Ořechy a semínka, především mandle, dýňová semínka a sezamová semínka, jsou výborným rostlinným zdrojem tyrosinu a dalších živin podporujících funkci štítné žlázy.
Mezi další zdroje tyrosinu patří luštěniny, avokádo, banány a fermentované potraviny jako tempeh nebo kimchi, které navíc podporují zdraví střevního mikrobiomu, což může nepřímo přispívat k lepší funkci štítné žlázy.
Zdroj foto: www.vecteezy.com
Životní styl pro zdravou štítnou žlázu
Kromě správné výživy má na zdraví štítné žlázy významný vliv také celkový životní styl. Každodenní návyky mohou buď podporovat optimální funkci štítné žlázy, nebo ji naopak narušovat.
Management stresu
Chronický stres negativně ovlivňuje funkci štítné žlázy, protože hormony stresu mohou narušovat produkci a přeměnu hormonů štítné žlázy. Pravidelná meditace pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů a vytváří prostor pro regeneraci organismu, přičemž již 10–15 minut denně může přinést pozitivní výsledky.
Jóga kombinuje fyzické cvičení s dechovými technikami a meditací, čímž poskytuje komplexní nástroj pro zvládání stresu, přičemž některé pozice jako „svíčka“ nebo „ryba“ jsou považovány za obzvláště prospěšné pro štítnou žlázu, jelikož jemně stimulují oblast krku.
Hluboká dechová cvičení aktivují parasympatický nervový systém, který podporuje relaxaci a regeneraci, a můžete je praktikovat kdykoli během dne, zejména ve stresových situacích.
Čas strávený v přírodě prokazatelně snižuje hladinu kortizolu a zlepšuje náladu, proto pravidelné procházky v lese, parku nebo u vody mohou výrazně přispět ke zdraví vaší štítné žlázy.
Důležité je také pěstovat záliby a aktivity, které vás těší a pomáhají vám odreagovat se, ať už se jedná o čtení, malování, zahradničení nebo setkání s přáteli.
Kvalitní spánek
Nedostatek kvalitního spánku narušuje hormonální rovnováhu včetně funkce štítné žlázy, přičemž studie ukazují, že již jedna noc nedostatečného spánku může ovlivnit hladiny TSH.
Snažte se dodržovat pravidelný spánkový režim – jděte spát a vstávejte přibližně ve stejnou dobu, i o víkendech, což pomáhá synchronizovat váš cirkadiánní rytmus a optimalizovat produkci hormonů.
Vytvořte si prostředí podporující kvalitní spánek – tmavá, tichá a chladnější místnost bez elektronických zařízení vytváří ideální podmínky pro hluboký spánek. Dvě až tři hodiny před spaním omezte používání elektronických zařízení, jejichž modré světlo potlačuje produkci melatoninu, hormonu důležitého pro kvalitní spánek.
Vyhněte se večer kofeinu, alkoholu a těžkým jídlům, která mohou narušit kvalitu spánku, a místo toho si vytvořte uklidňující večerní rituál, jako je teplá koupel, čtení knihy nebo pití bylinkového čaje. Máte-li diagnostikovanou poruchu spánku, jako je spánková apnoe, dbejte na její léčbu, protože tyto poruchy mohou souviset s funkcí štítné žlázy a navzájem se ovlivňovat.
Pravidelná fyzická aktivita
Pravidelný pohyb pomáhá zlepšovat citlivost buněk vůči hormonům štítné žlázy a podporuje zdravou látkovou výměnu. Aerobní aktivity jako chůze, plavání, cyklistika nebo tanec zlepšují prokrvení celého těla včetně štítné žlázy a podporují zdravou hmotnost, což je důležité, neboť obezita může přispívat k poruchám funkce štítné žlázy.
Silový trénink pomáhá budovat svalovou hmotu, což zvyšuje bazální metabolismus a může pomoci zmírnit některé příznaky hypotyreózy, jako je únava a zpomalený metabolismus.
Při cvičení je důležitá pravidelnost a přiměřená intenzita – příliš intenzivní cvičení může u některých lidí s poruchami štítné žlázy vyvolat nadměrnou zátěž a stres, proto je vhodné začít s menší zátěží a postupně ji zvyšovat.
Pohybové aktivity venku na čerstvém vzduchu a slunci přinášejí dvojitý užitek – kromě samotného pohybu získáváte také vitamín D, který je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy.
Vhodné je také zařadit aktivity zaměřené na flexibilitu a rovnováhu, jako je jóga, pilates, sm systém nebo tai-chi, které pomáhají snižovat stres a zlepšují celkové uvědomění těla.
Dobře vědět: Pravidelná fyzická aktivita není jen prevencí, ale také účinnou součástí léčby mnoha zdravotních problémů. Ať už trpíte bércovými vředy, vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo jinými civilizačními onemocněními, správně nastavený pohybový režim může výrazně zlepšit váš zdravotní stav.
Vyhýbání se endokrinním disruptorům
Endokrinní disruptory jsou látky, které mohou narušovat funkci hormonálního systému včetně štítné žlázy.
Bisfenol A (BPA) se nachází v některých plastových obalech a konzervách, proto je vhodné používat skleněné nebo nerezové nádoby na potraviny a nápoje a vyhnout se ohřívání jídla v plastových nádobách.
Ftaláty, které se nacházejí v mnoha kosmetických výrobcích, můžete omezit používáním přírodní kosmetiky a výrobků bez parfémů a umělých barviv. Pesticidy a herbicidy mohou také ovlivňovat funkci štítné žlázy, proto se doporučuje konzumovat bio potraviny nebo důkladně umýt ovoce a zeleninu.
Omezte používání antibakteriálních mýdel a čisticích prostředků s obsahem triclosanem, který může narušovat funkci štítné žlázy, a místo nich používejte obyčejné mýdlo a přírodní čistící prostředky.
Vyhýbejte se nadměrnému vystavení těžkým kovům, jako je rtuť (nacházející se ve velkých dravých rybách) a kadmium (cigaretový kouř), které se mohou akumulovat ve štítné žláze a narušovat její funkci.
Léčba onemocnění štítné žlázy
Existuje několik přístupů k léčbě poruch štítné žlázy, od farmakologické terapie přes přírodní doplňky až po chirurgické zákroky. Volba konkrétního léčebného postupu závisí na typu a závažnosti onemocnění, celkovém zdravotním stavu pacienta a dalších individuálních faktorech.
Konvenční medicína
Hormonální substituce představuje základní léčebný přístup při hypotyreóze, přičemž nejčastěji se používá levothyroxin (syntetická forma hormonu T4), který se užívá každé ráno nalačno, ideálně 30–60 minut před jídlem.
Dávkování levothyroxinu je vysoce individuální a lékař jej upravuje na základě laboratorních výsledků a klinického stavu pacienta, přičemž cílem je dosáhnout optimálních hladin TSH a volných hormonů štítné žlázy.
Při hypertyreóze se používají antityreoidální léky jako metamizol nebo propylthiouracil, které blokují tvorbu hormonů štítné žlázy, přičemž léčba trvá obvykle 12–18 měsíců a může vést k dlouhodobé remisi (zvrácení) onemocnění.
V některých případech hypertyreózy se využívá také léčba radioaktivním jódem, který se selektivně vychytává ve tkáni štítné žlázy a ničí buňky produkující nadměrné množství hormonů.
Betablokátory se často používají na začátku léčby hypertyreózy ke zmírnění příznaků, jako je tachykardie, třes a úzkost, dokud antityreoidální léky nezačnou účinkovat.
Pravidelné sledování a úprava léčby jsou nezbytné, protože potřeby organismu se mohou časem měnit, zejména při změnách hmotnosti, těhotenství nebo stárnutí.
Přírodní přístupy jako doplňková léčba
Přírodní přístupy mohou doplňovat konvenční léčbu, ale neměly by ji nahrazovat bez konzultace s lékařem. Úprava stravy s důrazem na potraviny bohaté na jód, selen, zinek a tyrosin může podpořit zdraví štítné žlázy, přičemž je důležité vyhýbat se nadměrnému příjmu jódu, který může být při některých onemocněních štítné žlázy škodlivý.
Byliny jako ashwagandha, rozchodnice růžová (rhodiola) a bazalka posvátná (tulsi) mohou pomoci při regulaci stresové odpovědi organismu a nepřímo podpořit funkci štítné žlázy.
Doplňky stravy jako selen, zinek, vitamin D a B-komplex mohou být užitečné při deficitech (nízkých hladinách) těchto látek, které často doprovázejí onemocnění štítné žlázy, ale jejich užívání by mělo být vždy konzultováno s lékařem.
Akupunktura a akupresura mohou u některých pacientů zmírňovat příznaky spojené s poruchami štítné žlázy a zlepšovat celkovou pohodu. Je důležité informovat svého lékaře o všech přírodních přípravcích a doplňcích, které užíváte, protože některé z nich mohou ovlivňovat účinnost konvenčních léků nebo výsledky laboratorních testů.
Zdroj foto: www.freepik.com
Chirurgická řešení a kdy jsou zapotřebí
Chirurgické odstranění štítné žlázy (tyreoidektomie) může být nutné při rakovině štítné žlázy, velkých uzlech, které způsobují tlak na okolní struktury, nebo při některých případech hypertyreózy, které nereagují na medikamentózní léčbu.
Totální tyreoidektomie představuje odstranění celé štítné žlázy a vyžaduje následnou celoživotní substituci (nahrazení) hormonů štítné žlázy, zatímco částečná tyreoidektomie (lobektomie) ponechává část funkční tkáně, což může v některých případech snižovat potřebu hormonální substituce.
Moderní chirurgické techniky, včetně minimálně invazivních a endoskopických přístupů, snižují riziko komplikací a zkracují dobu rekonvalescence.
Mezi možné komplikace tyreoidektomie patří poškození hlasivkových nervů vedoucí k chrapotu, hypoparatyreóza způsobující nízké hladiny vápníku a samozřejmě hypotyreóza při totální tyreoidektomii. Po operaci je nutné pravidelné sledování u endokrinologa pro úpravu dávek substituční léčby a monitorování možných komplikací nebo recidivy onemocnění.
Kombinace přístupů pro nejlepší výsledky
Nejlepších výsledků při léčbě onemocnění štítné žlázy se často dosahuje kombinací různých léčebných přístupů. Základem úspěšné léčby je správná diagnóza a individualizovaný léčebný plán vytvořený endokrinologem, který zohledňuje typ a závažnost onemocnění, jakož i celkový zdravotní stav pacienta.
Konvenční medikamentózní léčba zajišťuje normalizaci hladin hormonů štítné žlázy, zatímco úprava životního stylu a stravování může podpořit celkové zdraví a zmírnit příznaky onemocnění.
Pravidelné kontroly u lékaře a laboratorní vyšetření jsou nezbytné pro sledování účinnosti léčby a včasné odhalení případných změn ve stavu onemocnění.
Psychologická podpora a edukace pacienta jsou důležitou součástí komplexní péče, protože onemocnění štítné žlázy mohou mít významný vliv na kvalitu života a psychické zdraví. Aktivní spolupráce pacienta s lékařem a dodržování léčebného režimu jsou základními předpoklady úspěšné léčby a dosažení optimálního zdravotního stavu.
Závěr
Vaše štítná žláza hraje v těle opravdu důležitou roli. Když funguje správně, ani si toho nevšimnete. Ale když se objeví problémy, mohou zasáhnout téměř všechny oblasti vašeho života.
Jak jsme si řekli, problémy se štítnou žlázou jsou docela běžné, hlavně u žen. Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) se vyskytuje přibližně u 5 % lidí, nejčastěji kvůli Hashimotově tyreoiditidě. Zvýšená činnost (hypertyreóza) zase postihuje 1–2 % populace, většinou jde o Gravesovu chorobu.
Je dobré vědět, že mnoho věcí, které ovlivňují zdraví vaší štítné žlázy, máte pod kontrolou. Pestrá strava s dostatkem jódu a selenu, pravidelný pohyb, dobrý spánek a méně stresu – to vše může pomoci udržet vaši štítnou žlázu v pořádku.
Nezapomínejte, že je vždy lepší problémům předcházet, než je později řešit. Pokud se u vás v rodině vyskytly problémy se štítnou žlázou nebo jste zpozorovali nějaké příznaky, neváhejte navštívit lékaře. Jednoduché vyšetření krve může odhalit případné problémy dříve, než se rozvinou.
Péče o štítnou žlázu není jednorázová věc, ale něco, čemu se vyplatí věnovat dlouhodobě. I malé, pravidelné změny mohou přinést velké zlepšení vašeho celkového zdraví a pohody.
Článek jsme pro vás připravili ve spolupráci s:
Autor: Mgr. Radka Žiaková, Obsahová specialistka na zdravotní a odborná témata, majitelka e-shopu Zdravoradka.sk
Copyediting: Gabriela Volfová
O autorce:
Jsem magistra sociálních studií se zájmem o zdravý životní styl. Mé znalosti a praktické zkušenosti čerpám nejen z akademického prostředí, ale také z neustálého učení a objevování nových věcí.
Jako vystudovaná zdravotní sestra a majitelka zdravotního webu se snažím s láskou a odborností šířit osvětu o zdravé výživě a životním stylu. Zároveň zkoumám nové možnosti v oblasti duševního zdraví a pohody.
Mám blízko nejen k lidem, ale také k zvířatům a přírodě, což odráží můj celostní přístup k životu. Mé články nabízejí bohatou mozaiku nejnovějších vědeckých poznatků propletených s osobními zkušenostmi. Poskytují čtenářům cenné informace a inspirují k pozitivním změnám pro lepší zdraví a celkovou pohodu.
Zdroje:
https://thyroidresearchjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13044-019-0063-3
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK285545/
https://www.thyroid.org/media-main/press-room/
https://doktorpro.sk/blog/faq-thyrotropic-hormone
https://www.unilabs.sk/clanky-invitro/chronicka-lymfoidna-tyreoiditida-morbus-hashimoto
Nenašli jste, co jste hledali? Nebo si potřebujete doplnit další informace?
Těch tu máme hodně - zkuste do vyhledávacího okna zadat slovo jako například. „ migréna, hemeroidy, bradavice, ekzém, bolesti páteře“ nebo nakoukněte do našeho BLOGU.
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost :)