Nízký krevní tlak, odborně hypotenze, patří mezi časté zdravotní problémy, které ovlivňují velkou část populace. Ačkoli se o něm mluví méně než o vysokém tlaku, dokáže výrazně zhoršit kvalitu života. Mnozí lidé ho podceňují, protože ho považují za méně nebezpečný než hypertenzi. Skutečnost je však jiná.
Dlouhodobě snížený tlak může způsobit závratě, únavu, poruchy koncentrace či dokonce kolaps. V extrémních případech ohrožuje i život, protože nedostatečný průtok krve do mozku a orgánů může vést k vážným komplikacím.
Krevní tlak vyjadřuje sílu, kterou srdce pumpuje krev do cév. Hodnota se zapisuje dvěma čísly. První označuje systolický tlak, který vzniká, když se srdce stáhne a vytlačí krev do tepen. Druhé číslo udává diastolický tlak, tedy hodnotu v čase, kdy srdce mezi údery odpočívá. Za normální tlak se považuje přibližně 120/80 mmHg.
Při hypotenzi klesá systolická hodnota pod 100 mmHg a diastolická pod 60 mmHg. Přestože nižší tlak nemusí vždy znamenat zdravotní problém, pokud se přidají nepříjemné příznaky, situaci nelze ignorovat.
Příčiny nízkého krevního tlaku
Hypotenze může vzniknout z různých důvodů. Někteří lidé ji zdědí, jiným se objeví v důsledku zdravotních komplikací nebo životního stylu. Důležité je znát příčinu, protože od ní závisí způsob řešení.
Jedním z hlavních faktorů je genetika. Pokud mají nízký tlak rodiče, často ho zdědí i děti. Tento typ hypotenze se většinou nespojuje s vážnými onemocněními, přesto dokáže vyvolat únavu a závratě. Lidé s vrozeným nízkým tlakem musí věnovat více pozornosti životosprávě a hydrataci.
Další častou příčinou je nedostatečný příjem tekutin. Tělo potřebuje dostatek vody k udržení objemu krve. Pokud člověk pije málo, krevní tlak klesá, což způsobuje slabost, ospalost a bolesti hlavy. Tento problém se zhoršuje během horkých dnů nebo při zvýšené fyzické aktivitě, kdy organismus ztrácí více tekutin pocením.
Nedostatek solí představuje další faktor. Sůl zadržuje vodu v těle a pomáhá udržovat tlak na přiměřené úrovni. Při přísných dietách, zejména bezsolných, dochází k poklesu sodíku, což vede k hypotenčním stavům. Proto lékaři často doporučují vyvážený příjem soli, zejména u lidí s nízkým tlakem.
Významnou roli hraje také hormonální rovnováha. Štítná žláza, nadledvinky a další hormonální žlázy ovlivňují činnost srdce i cév. Při jejich poruše může tlak klesat. Typickým příkladem je Addisonova choroba, při které nadledvinky produkují nedostatečné množství hormonů, což vede k chronické hypotenzi.
Těhotenství rovněž výrazně mění fungování oběhového systému. Během prvních měsíců těhotenství se rozšiřují cévy, aby zajistily výživu plodu. Tento proces často způsobuje snížení krevního tlaku. Ve většině případů jde o dočasný stav, ale těhotné ženy by měly sledovat příznaky a v případě problémů navštívit lékaře.
Mezi další příčiny patří anémie. Nízká hladina hemoglobinu znamená, že krev přenáší méně kyslíku, což může vést ke slabosti a mdlobám. Hypotenze se objevuje také při srdečních onemocněních, jako je bradykardie či selhávání srdce, protože srdce nedokáže pumpovat dostatek krve.
Příznaky nízkého tlaku
Nízký krevní tlak má mnoho podob a projevuje se různě, v závislosti na příčině a individuální citlivosti organismu. Nejčastějším příznakem jsou závratě, zejména při náhlém vstávání. Tento stav se nazývá ortostatická hypotenze a vzniká, když se krev nedostane dostatečně rychle do mozku.
Dalším typickým projevem je neustálá únava. Lidé s nízkým tlakem často pociťují nedostatek energie i po dostatečném spánku. Tento problém se zhoršuje hlavně v horkém počasí, kdy se cévy rozšiřují a tlak klesá ještě více.
Časté jsou také bolesti hlavy. Nedostatečné prokrvení mozku vyvolává tlak ve spáncích nebo tupou bolest v zátylku. Někdy se přidává i zhoršená koncentrace, protože mozek nedostává dostatek kyslíku a živin.
Někteří lidé trpí nevolností a pocitem na omdlení. V extrémních případech hypotenze vyústí v krátkodobé bezvědomí, což představuje riziko zejména při řízení auta nebo práci ve výškách.
Dalším častým příznakem jsou studené končetiny. Když tlak klesá, organismus šetří krevní oběh a soustřeďuje průtok do životně důležitých orgánů. Ruce a nohy se proto ochlazují a mohou získat bledý odstín.
##PRODUCT-WIDGETS-39555##
Rizika dlouhodobě nízkého tlaku
Ačkoli někteří lékaři považují nižší tlak za méně nebezpečný než vysoký, při dlouhodobém přetrvávání může hypotenze způsobovat závažné komplikace.
Pokud mozek nedostává dostatek kyslíku, může dojít k poškození nervových buněk. Při opakovaných kolapsech hrozí úrazy hlavy nebo zlomeniny.
Dlouhodobé prokrvení orgánů na nízké úrovni také negativně ovlivňuje jejich funkci. Ledviny mohou ztrácet schopnost filtrovat odpadní látky, což zhoršuje celkový stav organismu. Chronická hypotenze navíc zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací, zejména pokud je spojena s hormonálními nebo srdečními onemocněními.
Jak si pomoci při nízkém tlaku
Při mírných formách hypotenze často stačí upravit životní styl.
- Dostatek tekutin – doporučuje se vypít minimálně dva litry vody denně, během horkých dnů ještě více. Voda zvyšuje objem krve a tím přirozeně podporuje tlak.
- Pravidelná strava – vynechávání jídel vede k poklesu hladiny cukru, což snižuje tlak. Lepší je jíst menší porce vícekrát denně a zařadit potraviny bohaté na bílkoviny a komplexní sacharidy. Pomůže i mírně zvýšený příjem soli, ale jen po konzultaci s lékařem, zejména pokud má člověk problémy s ledvinami nebo srdcem.
- Pravidelný pohyb – podporuje činnost srdce, zlepšuje průtok krve a posiluje cévy. Ideální jsou procházky, plavání nebo jóga, které nezatěžují organismus, ale zároveň stimulují krevní oběh.
- Správná technika vstávání – rychlé změny polohy těla často vyvolávají závratě. Lepší je nejprve se posadit, chvíli počkat a teprve potom vstát.
- Střídavá sprcha – krátké střídání teplé a studené vody posiluje cévy a pomáhá tělu regulovat tlak.
Výživové doplňky při nízkém tlaku
Při léčbě nízkého krevního tlaku hrají důležitou roli také výživové doplňky, které podporují krevní oběh a zlepšují vitalitu organismu.
Mezi nejznámější patří ginkgo biloba, která rozšiřuje cévy, zlepšuje průtok krve a podporuje zásobování mozku kyslíkem. Pomáhá tak snižovat závratě, únavu a problémy se soustředěním.
Kromě ginka se doporučují také vitamíny skupiny B, zejména B12, který přispívá k tvorbě červených krvinek a zlepšuje okysličení tkání. Důležitý je také vitamín C, protože posiluje stěny cév a zlepšuje jejich pružnost.
Železo a kyselina listová jsou vhodné při anémii, která patří mezi časté příčiny hypotenze. Některým lidem pomáhají i doplňky s koenzymem Q10, který podporuje činnost srdce a dodává buňkám energii.
Vhodné jsou také přírodní adaptogeny, jako ženšen nebo ashwagandha, které zlepšují odolnost organismu vůči stresu a stabilizují tlak. Při užívání doplňků je však nutná konzultace s lékařem, aby se předešlo nežádoucím interakcím a nadměrnému dávkování.
Závěr
Nízký krevní tlak může na první pohled působit neškodně, ale dokáže výrazně ovlivnit každodenní život.
Závratě, únava, slabost či krátké ztráty vědomí snižují produktivitu a ohrožují bezpečnost. Důležité je proto rozpoznat příznaky a hledat příčinu. Správná hydratace, vyvážená strava, dostatek spánku a pravidelný pohyb dokážou zmírnit problémy ve většině případů.
Pokud se však objevují časté mdloby nebo tlak klesne příliš nízko, je nezbytné vyhledat lékaře.
Péče o krevní tlak by měla být součástí zdravého životního stylu stejně jako sledování hladiny cukru či cholesterolu. Hypotenze sice není vždy život ohrožující, ale její ignorování může vést k vážným následkům.
Včasná prevence a vhodné úpravy každodenních návyků pomáhají udržovat tlak v bezpečných hodnotách a předcházet komplikacím.
Článek byl připraven naším týmem.
Autorka: Karina Daráková
Copyediting a korektura: Karina Uhrinová