Bolesti hlavy, závratě a migréna patří mezi nejčastější neurologické obtíže. Mohou se objevit u kohokoliv bez ohledu na věk a výrazně zasahují do běžného života. Jejich projevy se často prolínají a vzájemně ovlivňují, což někdy ztěžuje určení přesné příčiny.
Správná diagnostika hraje klíčovou roli, protože od ní závisí účinnost léčby. Lékař musí rozlišit, zda jde o samostatný problém, nebo o doprovodný jev jiného onemocnění. Včasné a cílené řešení umožňuje pacientovi zmírnit obtíže a znovu získat kontrolu nad každodenním fungováním.
Co jsou bolesti hlavy, migréna a točení hlavy
- Bolest hlavy označuje jakýkoliv stav, kdy vnímáte bolest v hlavě nebo v oblasti hlavy a krku. Může mít různé příčiny – od napětí svalů, přes cévní změny až po sekundární onemocnění (infekce, nádory, problémy se zrakem apod.).
- Migréna je specifický typ primární bolesti hlavy. Záchvaty se opakují. Typická je pulzující bolest, často jednostranná, střední až vysoké intenzity, doprovázená příznaky, jako je nevolnost, přecitlivělost na světlo (fotofobie), hluk (fonofobie) či pachy. Záchvat obvykle trvá od 4 do 72 hodin.
- Točení hlavy / závrat (vertigo, dizziness) – pacient může mít pocit, že se všechno kolem něj točí, že se prostředí pohybuje, nebo že ztrácí stabilitu. Točení hlavy může být součástí migrény (tzv. vestibulární migréna), nebo se objevuje při jiných onemocněních ucha, centrálního nervového systému, metabolických poruchách a podobně.
Příčiny migrény
Migréna vzniká v důsledku více faktorů, které společně ovlivňují činnost nervového systému.
Důležitou roli hraje genetická predispozice – často se objevuje u lidí, kteří mají v rodině příbuzné s tímto onemocněním. Významný vliv má i aktivace struktur v mozkovém kmeni, které řídí bolest a zpracování smyslových podnětů.
Kromě toho se při migréně narušuje funkce trigeminovaskulárního komplexu, tedy nervových a cévních spojení, které přenášejí bolest a regulují průtok krve v mozku. Svoji úlohu mají i neurotransmitery a neuropeptidy, zejména CGRP, které podporují zánět a mění prokrvení mozkových cév.
U migrény s aurou se navíc objevuje jev známý jako šířící se kortikální deprese – vlny zvýšené a následně snížené aktivity v mozkové kůře, které vysvětlují zrakové a senzorické poruchy před samotnou bolestí.
Příčiny točení hlavy a vertiga
Točení hlavy, známé také jako vertigo, vzniká z různých důvodů.
Může ho způsobit porucha periferního vestibulárního systému, tedy vnitřního ucha nebo vestibulárního nervu. Typickými příklady jsou neuritida, onemocnění labyrintu či benigní paroxysmální poziční vertigo (BPPV), při kterém pacient pociťuje závratě hlavně při změně polohy hlavy.
Na druhé straně stojí postižení centrálních procesů. Mozkový kmen a mozeček zpracovávají informace z vnitřního ucha a zraku, a když nefungují správně, člověk ztrácí stabilitu a cítí nejistotu při pohybu.
Vertigo se často spojuje také s migrénou. Tehdy mluvíme o vestibulární migréně, při níž dominuje pocit závratí a poruch rovnováhy, přičemž bolest hlavy může být jen mírná nebo zcela chybět.
Spouštěče bolesti hlavy
Migrénu i vertigo často vyvolávají konkrétní spouštěče, které se u jednotlivých lidí liší.
Mezi nejčastější patří psychický i fyzický stres. Náročná práce, emoční napětí nebo konflikty dokážou vyčerpat organismus a vyvolat nepříjemné příznaky. Důležitý vliv má i spánek. Krátký odpočinek, nepravidelný režim nebo časté probouzení vedou ke zvýšené náchylnosti k bolestem hlavy a závratím.
Významnou roli hraje také strava. Vynechávání jídel a pokles hladiny cukru v krvi zvyšují riziko záchvatu. Některé potraviny a nápoje, jako alkohol, kofein, čokoláda, sycené nápoje či potraviny s vysokým obsahem histaminu nebo glutamátu, patří mezi známé spouštěče.
U žen často hrají roli hormonální změny během menstruace, těhotenství nebo menopauzy. Nepříznivě působí i silné světelné podněty, hlasité zvuky či výrazné pachy. Ke spuštění obtíží přispívají také změny počasí, atmosférického tlaku a vlhkosti, které narušují přirozenou rovnováhu organismu.
##PRODUCT-WIDGETS-40329##
Léčba migrény a bolesti hlavy
Léčba se zaměřuje na snížení frekvence a intenzity záchvatů a na zvládání bolesti nebo vertiga v době, kdy vzniknou.
Akutní léčba migrény
- Léky proti bolesti (analgetika, nesteroidní protizánětlivé léky) – ideálně už při prvních příznacích.
- Léky specifické proti migréně – triptany, ergotaminy, podle potřeby.
- Doplňková opatření: ticho, tma, odpočinek v tmavé místnosti.
Preventivní léčba
- Identifikace a vyhýbání se spouštěčům – vedení deníku, strava, spánek, stres.
- Léky na prevenci migrény – betablokátory, antidepresiva, antiepileptika, léky ovlivňující CGRP (v novějších terapiích).
- Změny životního stylu: pravidelný spánek, vyvážená strava, dostatečná hydratace, pohyb, relaxační techniky.
Léčba točení hlavy / vertiga
- Pokud jde o vestibulární migrénu: léčba podobná migréně + specifická cvičení na rovnováhu.
- Při BPPV: manévry k přesunu otokonií (Epley, Semont).
- Při onemocněních vnitřního ucha: léčba zánětu, rehabilitace vestibulárního systému.
- Při centrálních příčinách (mozeček, mozkový kmen): neurologické intervence, případně vyšetření zobrazovací technikou (MRI apod.).
Kdy při migréně a bolesti hlavy vyhledat lékaře?
Při bolestech hlavy nebo závratích není vždy vhodné čekat, že samy odezní. Pokud se objeví náhle a velmi intenzivně, případně je doprovázejí závažné neurologické příznaky jako ztráta zraku, dvojité vidění, slabost obličejových svalů nebo problémy s řečí, je vhodné co nejdříve vyhledat odborníka. Takové stavy mohou signalizovat vážnější problém, který vyžaduje okamžitou diagnostiku.
Lékaře byste měli navštívit také tehdy, když se záchvaty migrény nebo vertiga opakují častěji, trvají déle a přestávají reagovat na běžnou léčbu. K rizikovým varovným příznakům patří i horečka, ztuhlost šíje, dezorientace či ztráta vědomí. V takových situacích je nejlepším řešením neodkládat odbornou pomoc, aby se předešlo komplikacím a získala se účinná léčba.
Pomoci mohou i běžné návyky
Pokud chcete lépe zvládat migrénu nebo závratě, vyplatí se zavést do života několik praktických opatření. Užitečné je vést si deník příznaků, kam si každý den zapíšete spouštěče, jídlo, délku spánku, úroveň stresu, intenzitu bolesti a přítomnost závratí. Takto dokážete odhalit vzorce, které ovlivňují vaše zdraví, a snadněji se jim přizpůsobíte.
Velký význam má také pravidelný režim. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu a upravte prostředí tak, aby podporovalo kvalitní spánek – tmu, ticho a vhodnou teplotu.
Důležitá je i vyvážená strava s pravidelnými jídly a vyhýbáním se potravinám, které u vás vyvolávají problémy. Snížit stres pomáhají relaxační techniky, cvičení či terapie. Myslete i na správné držení těla, zejména pokud trávíte hodně času u počítače nebo dlouhodobě sedíte, protože špatné držení může přispět k bolestem hlavy.
Zdroje:
- Migraine-Associated Vertigo (komplexní přehled vestibulární migrény, včetně diagnostiky a léčby)
- Vestibular Migraine (poskytuje klinický pohled na vestibulární migrénu: příznaky, diagnostiku a léčbu)
- Dizziness and Migraine (zkoumá propojení mezi migrénou a závratěmi)
Článek byl připraven naším týmem.
Autorka: Karina Daráková
Copyediting a korektura: Natália Michálková